Kvalita výsledného povrchu nezačíná až při nanášení hliněné stěrky. Ve skutečnosti se o velké části výsledku rozhoduje ještě před otevřením kyblíku s materiálem – při přípravě podkladu. Právě jeho pevnost, rovinnost a savost ovlivňují, jak se bude stěrka nanášet, jak rovnoměrně bude vysychat a jak bude výsledná plocha působit.

Hliněná dekorativní stěrka je finální pohledová vrstva. Není určena k tomu, aby vyrovnávala výrazné nerovnosti nebo zakrývala špatně připravenou stěnu. Podklad proto musí být před aplikací suchý, pevný, soudržný a zbavený prachu i mastnoty. Staré odlupující se nátěry, uvolněné vrstvy omítky nebo jiná místa, která nemají dostatečnou přídržnost, je potřeba odstranit ještě před zahájením práce. Hliněnou stěrku lze aplikovat po pečlivé přípravě na řadu běžných stavebních povrchů – například na sádrové a vápenocementové omítky, beton, sádrokarton nebo pevné a kvalitně držící stávající nátěry. Vždy je ale důležité posoudit konkrétní stav povrchu, ne pouze materiál, ze kterého je vytvořen. Pokud jsou ve stěně praskliny, větší nerovnosti nebo lokálně poškozená místa, doporučujeme je opravit předem vhodným materiálem a vytvořit rovnou, stabilní plochu. U podkladů s rizikem dalšího praskání je vhodné pracovat také s výztužnou síťovinou. Dekorativní stěrka má následně vytvářet charakter povrchu, ne nahrazovat základní opravu konstrukce.

Sjednocení podkladu před aplikací

Po mechanické přípravě následuje sjednocení povrchu. Před aplikací našich přírodních dekorativních stěrek používáme Primer, který vytváří vhodný podklad pro další práci, sjednocuje chování plochy a podporuje přilnavost následné vrstvy. Primer je potřeba před použitím důkladně promíchat a rovnoměrně nanést na celou připravenou plochu pomocí válečku. Důležité je vyhnout se místům s rozdílným množstvím materiálu nebo nevynechat lokální části stěny. Rozdílná savost podkladu se totiž může projevit nejen při samotné aplikaci, ale i při vysychání a výsledném vzhledu dekorativní vrstvy. U velmi křehkých, sprašujících nebo jinak problematických podkladů je potřeba nejprve vyřešit jejich zpevnění. Samotný primer nemůže nahradit pevný a stabilní základ.

Rovný podklad neznamená hladký podklad

U dekorativní stěrky je důležité rozlišovat mezi rovností a finální hladkostí. Podklad nemusí být dokonale vyleštěný jako povrch připravený pro vysoce lesklý nátěr, musí ale být rovnoměrný, stabilní a bez výrazných defektů. Jakékoli hlubší rýhy, boule nebo přechody v podkladu se mohou při tenké dekorativní vrstvě projevit i ve výsledné ploše. Čím jemnější strukturu chceme vytvořit, tím větší nároky jsou také kladeny na přesnost přípravy podkladu. To platí zejména u velmi hladkých nebo jemně hlazených variant, kde světlo dopadající šikmo na stěnu zvýrazní i malé nerovnosti, které by u výraznější struktury zůstaly téměř neviditelné.

Podmínky v místnosti ovlivňují výsledek

Před aplikací je dobré zkontrolovat také podmínky v interiéru. Doporučujeme pracovat při stabilní teplotě minimálně kolem +5 °C a vyhnout se přímému slunečnímu záření, silnému průvanu nebo jinému způsobu, který by vedl k příliš rychlému vysychání stěrky na stěnách. Materiál potřebuje schnout rovnoměrně. Pokud jedna část stěny vysychá výrazně rychleji než druhá, může se rozdíl projevit ve zpracování i v konečné kresbě povrchu. Stejně důležité je, aby byly dostatečně suché a vyzrálé i všechny předchozí vrstvy materiálu. Nanášet dekorativní stěrku na čerstvě opravený nebo stále vlhký podklad znamená přenést problém do další vrstvy, kde už se řeší podstatně obtížněji.

Dobře připravená stěna práci výrazně usnadní

Přípravě podkladu se někdy věnuje méně pozornosti než samotnému nanášení stěrky, přestože právě ona rozhoduje o tom, jak pohodlně bude následná aplikace probíhat. Na rovnoměrném a správně připraveném povrchu se materiál lépe roztahuje, jednotlivé vrstvy schnou předvídatelněji a aplikátor se může soustředit na výslednou kresbu místo opravování problémů v podkladu. U přírodní dekorativní stěrky je totiž každá finální plocha výsledkem několika navazujících kroků. A čím lépe je připravený její základ, tím více může při samotné aplikaci vyniknout materiál, jeho struktura a rukopis člověka, který s ním pracuje.